Čtyři hrozby stravovacího paušálu

Od příštího roku by chtělo Ministerstvo financí zavézt tzv. stravovací paušál. Firmy by tak mohli svým zaměstnancům nabídnout kromě stravenek (v papírové nebo digitální podobě) nebo dotované zaměstnanecké kantýny nabídnout také peníze přímo na účet se zachováním daňového zvýhodnění. Stravovací paušál podporuje například Asociace hotelů a restaurací ČR, která tvrdí, že paušál zvýší konkurenční prostředí ve stravování i jeho kvalitu a bude příležitostí pro provozovatele restaurací.

Paušál se tak může zdát velice lákavou variantou, protože lidé samozřejmě jíst nepřestanou a budou si moci sami rozhodnout o tom, za co a kde peníze navíc k výplatě utratí. Paušál v sobě ale skrývá několik hrozeb, o kterých se příliš nemluví:

Pokud by došlo k zavedení stravenkového paušálu, zaměstnanci logicky dají přednost nezdaněným penězům a budou je po zaměstnavateli požadovat místo příspěvku do jídelny. Bez příspěvku zaměstnavatele budou muset kantýny zdražit a díky tomu lidé přestanou chodit na obědy v takové míře.

V podniku České dráhy (cca 30 tis. zaměstnanců) v roce 2005 díky neuzavřené kolektivní smlouvě přestali poskytovat zaměstnancům dotované obědy a stravenky – návštěvnost jídelen a okolních restaurací klesla o 80 %.

Výsledkem bude omezení provozu jídelen a jejich zavírání, protože závodní stravování je velmi citlivé na počet porcí.

„Ze zavedení neúčelového paušálu máme zásadní obavy. Závodní stravování je jeden z nejžádanějších benefitů a zásadně se podílí na zdraví zaměstnanců, dobrém pracovním výkonu i bezpečnosti práce. Tlak i menší části zaměstnanců, kteří upřednostní neúčelový paušál, bude mít zásadně negativní dopad na ochotu zaměstnavatelů tuto stravovací službu podporovat. V řadě případů to bude znamenat, že například o víkendech nebo při nočních směnách budou zaměstnanci odkázáni jen na donesené jídlo nebo nějakou balenou bagetu z automatu, protože zaměstnavatel nebude moci dotovat firemní kantýnu, pokud bude nucen vyplácet neúčelový paušál. A to nás vrátí o desítky let zpět,“ vysvětluje Vladimír Staněk, generální ředitel společnosti ARAMARK.

• 73 % zaměstnavatelů se domnívá, že zavedení stravovacího paušálu by snížilo návštěvu jídelen
• 96 % zaměstnavatelů říká, že stávající systém funguje (PPM pro Svaz průmyslu, 2020)

• Paušál přinese ztrátu na tržbách pro gastro segment 35 mld. Kč a ztrátu 29 000 pracovních míst (IOM VŠE pro AMSP, 2020)
• Lidé se stravenkami chodí na oběd 3x častěji než lidé bez stravenek (PPM pro AMSP 2018, Focus pro Spotřebitelské fórum, 2020)
• Již přes 2 000 restaurací podepsalo naši výzvu proti zavedení paušálu

Proti paušálu jsou i další zástupci restaurací jako platforma Moje restaurace při Asociaci malých a středních podniků (AMSP) nebo Asociace restauratérů (APRON)

• Pouze 5,5 % lidí by paušál utratilo za obědy
• 24 % lidí by paušál využilo na spoření a 14 % na splátky půjček (agentura Focus pro Spotřebitelské fórum, 2020)
• Lidé bez stravovacích benefitů obědvají nepravidelně a méně kvalitně (agentura Focus)

Proti paušálu se vymezují lékařské kapacity a odborníci na výživu jako MUDr. Kateřina Cajthamlová nebo RNDr. Pavel Suchánek

Příspěvek na stravování je pro každého zaměstnavatele dobrovolný a jedná se o benefit, který může, ale také nemusí svým zaměstnancům poskytovat.

• Navzdory tomu, že paušál dostanou zaměstnanci přímo na svůj účet stejně jako výplatu, nezapočítává se do dovolené, nemocenské, odstupného stejně jako do důchodu
• Lidé nedostanou nic navíc – když zaměstnavatel dnes neposkytuje stravování, tak je to proto, že na to nemá (průzkum PPM, 2020)