V roce 2019 jsme byli více jak 75 000 tisíc dnů v pracovní neschopnosti. To je skoro 41 dnů na každého z 4,7 mil nemocensky pojištěných. S neustále se zvyšující délkou pracovní neschopnosti je proto třeba přehodnotit vliv zaměstnavatele na podporu zdravého životního stylu zaměstnanců.

Když jsme zdraví, můžeme být užiteční sobě i svému okolí. Data Českého statistického úřadu i České správy sociálního zabezpečení hovoří jasně a zřetelně. Jsme častěji nemocní a trávíme na nemocenské více dnů. Důležité a správné je, že se nemocní mají možnost řádně uzdravit, doléčit a navrátit se do svého zaměstnání. Jak to ale vidí zaměstnavatelé, když denně chybí okolo 200 tisíc zaměstnanců?

Řešení se nabízí samo. Přijmout zodpovědnost za své zdraví. Jako se rodiče starají a pečují o zdraví svých dětí a blízkých, podobný příměr může fungovat u zaměstnavatele. Má to ale jedinou avšak zásadní podmínku. Zaměstnanec – já, musí chtít.  A motivovaný zaměstnanec bude cítit větší potřebu tuto zodpovědnost přirozeně přijmout.

V práci trávíme okolo 250 dnů ročně a odpracujeme hodně přes 2000 hodin. Doba strávená v práci a pracovní náplň nás ovlivňuje. V naší spokojenosti se odráží druh pracovní činnosti, pracovní prostředí, kolektiv, výše odměny, stresová zátěž, mezilidské vztahy i možnost kariérního růstu a míra užitečnosti. Jedním z faktorů majících vztah na naše vnímání práce, její náplně a pobytu v zaměstnání je jídlo. Řada z nás se již od rána těší, kam s kolegy vyrazí na oběd či jaké menu si vyberou. Jídlo je jedním z nejfrekventovanějších výrazů pro vyhledávání po 3. hodině strávené v práci. Zaměstnavatel by měl své zaměstnance motivovat, aby jedli zdravě. Je to v jeho zájmu. Proč? Protože správně najezený – nasycený zaměstnanec je pro něj tím nejlepším.

Nutriční stres je stres, který si sami přivodíme konzumací nevhodnou potravinou, pokrmem. Tělo musí zpracovávat potravu, která mu ale v danou chvíli nedodává potřebnou výživovou hodnotu a naopak kvůli trávení a vstřebávání látek odebírá tělu energii. Kdy k tomu dochází? Třeba po vydatném obědě, kdy si dáme vepřo-knedlo-zelo. Nadbytečná zátěž pro náš zažívací systém, který se rychle potřebuje poprat s přílivem cukrů, bílkovin a trocha vlákniny, nutí naše tělo reagovat. Mozek nám často velí „vypnout“.  Dochází k nadměrnému prokrvení zažívacího traktu na úkor mozku. Po takovémto obědě nás opravdu geniální myšlenky nenapadnou, míra otupělosti ovlivní náš pracovní výkon, nasazení, reakční schopnosti, toleranci ke stresu, atd. Naopak, pokud změníme svůj jídelníček za pestrý a vyvážený, zařadíme pokrmy z primárních surovin, na konzumaci jídla si uděláme čas a jídlo jíme v příjemném prostředí, přestaneme sami sebe zbytečně zatěžovat příjmem prázdných kalorií bez živin.

V práci a společně. Je všeobecně známo, že potraviny bohaté na vitamíny, minerály, bílkoviny, správné tuky a cukry bychom měli mít na talíři denně. Změnit svůj jídelníček můžeme společně s kolegy. Začněme u nápojů. Stačí vyměnit slazené nápoje za domácí bylinkové limonády, citronády nebo nápoj s nakrájenými kousky jakéhokoli ovoce. Čerstvá pramenitá voda udělá pro naše tělo více, než sycený nápoje s deseti kostkami cukru. Je-li fronta u kávovaru dlouhá, zkusme pobídnout kolegy k ochutnávce bylinkového čaje, čajů zelených, bílých nebo maté. Slazení není třeba, ani medem nebo náhradními sladidly a stévií. Přirozená chuť čajů, bylin a nálevů z nich rozvine naše chuťové smysly.

Přepadne-li nás chuť nebo hlad během dopoledne, lze ho hravě zdravě zahnat čerstvou zeleninou, ovocem, pár ořechy. Tato kombinace je skvělá pro kardiovaskulární systém, zažívání, udržené správné hladiny cholesterolu…a udržení jasné mysli a přísun adekvátní energie. Čerstvé ovoce v míse může být k dispozici všem v kanceláři, v provoze či kuchyňce. Vše je jen o zvyku. Prvních pár dní asi hlad mít budeme, ale zvyk je železná košile a na zdravé snacky si přivykneme brzy. Komu dělá dobře křupání pod zuby, dopřává si ořechy. Zdravé jsou všechny, ale i zde platí – všeho s mírou. Ořechy jsou totiž tučné a mohou nám zavdat problémy s trávením. Jejich kladné vlastnosti ale převládají. V ořeších najdeme živiny jako vitamín E, hořčík, fosfor, selen, mangan, měď. Mají málo sacharidů a obsahují antioxidanty (polyfenoly), které pomáhají odstraňovat nadbytečné volné radikály. Mandle mají také nejvyšší obsah vlákniny ze všech ořechů. Stačí třeba 10 mandlí denně, tedy hrst. Čerstvé ovoce a suché neochucené ořechové směsi by se mohly stát skvělou svačinou během jednání, školení nebo pauz mezi směnami. Výhodou kombinace ovoce a ořechů je snadné a rychlé zasycení. Variabilita kombinací druhů ovoce a ořechů nabízí řadu možností lahodících oku i jazyku.

Příště: Oběd zdravě a hravě